Od klášteru v horách jsme se jen neradi odlepili směrem k Archeně, městečku u Murcie známém horkými prameny a lázněmi, které se prý řadí mezi nejstarší v Evropě. My jsme tam jeli ale hlavně na další HelpX, respektive tentokrát WWOOF- asi nejstarší a nejznámější dobrovolnickou platformu zaměřenou na organické (“bio”) farmy. O místě jsme měli nejasné informace a skepse začla narůstat, když jsme den předem zjistili, kde přesně se místo nalézá- nikde! Anglicky- in the middle of nowhere.Vysušená planina asi 3km za Archenou bez jakýchkoli sousedů, řek, hor, hřišť, chodníků na odrážedla..
Tyto obavy se bohužel bezezbytku potvrdily, když jsme napodruhé (poprvé jsme přijeli ke smradlavé farmě, kde právě vylévali kejdu pro prasata..nebo to tak aspoň smrdělo)dorazili k zarostlému, asi 3hektary velkému pozemku, kde nás přivítal energický a vychrtlý týpek Shu a ihned nás začal provádět po svém království. Během dvou minut nám bylo jasné, že to není vhodné pro děti a ani nám se tam nelíbilo. Jen ze slušnosti jsme se nechali pozvat k posezení a pár domácím pomerančům, děti si zatím spokojeně hrály na pískovišti- hostitelé měli totiž malého syna, což nám právě dávalo naději na dětskou vybavenost, ale ukázalo se, že i kvůli němu raději postavili ploty kolem domu, aby se neztratil na velkém nepřehledném pozemku plném příkopů a křovisek.. Shu si zapálil jointa, za chvíli přišel i další německý pomocník, a já si představoval, že být tady třeba sám, tak proč ne, ale s dětmi fakt ne. Takže jsme se rozloučili a jeli do Archeny a byli jsme na sebe hrdí, že jsme takhle nezávislí a flexibilní.
V Archeně jsme přečkali noc na městském parkovišti u řeky, město na nás neudělalo moc dobrý dojem. Procházka po Calle Venezuela mi až nepříjemně evokovala skutečnou Venezuelu… Nicméně poměrně plné parkoviště campervanů nám připomnělo, že už vjíždíme do zimoviště evropských karavanistů, které se táhne (hlavně) od Alicante přes Cartagenu až k Málaze.
Hned nás oslovil vtipný bezzubý Nor s pivkem v ruce (9 ráno) a začal zkušeně sypat doporučení- kam jet, kam nejet, kde maj plyn, který dálnice jsou jak placený, kde se dá zdarma a dlouho parkovat..údajně tu zimuje už 15 let. Zmiňoval i nějaký český kemp, kam máme zajet si doplnit českou bombu na plyn :)
Potkali jsme ho hned další den na velkém parkovišti u Ikey na předměstí Murcie, kde jsme si potřebovali vyprat a nakoupit- na oficiální stellplatzu bylo možná několik desítek obytňáků (nutno podotknout, že jsme s karavanem prakticky naprostou vyjímkou- každý slušnější člověk už dnes má evidentně obytné auto!), byl tam i nějaký hlídač, který možná dohlížel na to, jestli tam někdo není víc než tři noci. A možná ne. Bezzubý Nor nám tvrdil, že zde na obrovské betonové ploše na okraji města (mysli na Čerňák..) strávil loni 3 měsíce. Ale tak proč ne, pokud je vaším jediným cílem přečkat nějak zimu bez placení složenek za topení.
My jsme se každopádně ihned po vyprání zdekovali a s autem vonícím čerstvě vypraným prádlem jsme se vydali přes vyprahlou pustinu k moři u Cartageny, kde nás lákala laguna Mar Menor (“malé moře”). A tady jsme už třetí noc a je to tu moc fajn.