Po opuštění “vyměněného” bytu na pobřeží Algarve a opětovném kočování s naším milovaným karavanem se nás opět zmocnilo cestovatelské nadšení a radost z objevovaní. Tedy..dokud je rozumné počasí (což bylo dosud 90% času), tak náš plán funguje, ale o tom později.
Nejdřív jsme jen kousek popojeli, abychom si prošli opěvovaný kousek pobřeží, kde se nacházejí známé a navštěvované jeskyně a útesy se skrytými plážemi. Na útesech vede i populární turistická stezka. My jsme zaparkovali karavan asi 2km ve vnitrozemí v proluce mezi venkovskými domy (stále platí, že speciálně v turistickém Algarve je celé pobřeží beznadějně ohrazené zákazy parkování nebo i jen vjezdu pro karavany)a dál se popovezli jen autem a pěšo. Procházka to byla krásná, ale jak už jsem zmiňoval, s dvěma dětmi je procházka po vysokých útesech nad oceánem docela adrenalinový sport a člověka to unaví :)
Další dny jsme se potulovali doslova na konci světa- dojeli jsme se podívat až k Mysu Sv.Vincenta, což je ten nejvzdálenější cípeček vlevo dole, když se podíváte na mapu Pyrenejského poloostrova. Noře jsme podle pravdy sdělili, že dál od Prahy už to nejde, a že odteď už se budeme jen vracet. Byla “úplně nadšená”, ale asi si myslela, že do Prahy dojedeme ještě večer, takže další dny nadšení trochu opadlo :) Cesta na toto vzdálené místo se nám ale moc líbila, turistické oblasti jsme nechali za sebou a začalo pravé divoké Portugalsko. Rozkvetlé stromy a zeleň už jsem zmiňoval, tak teď se k tomu ještě přidal divoký oceán bičující vysoké opuštěné útesy a špatně opravené úzké silničky umocňující dojem, že sem na konec Evropy se jen tak nějaká dotace nedostane.
Při procházce po útesech(a zároveň hledání místa na nocování) jsme náhodou narazili na jednu zapomenutou Češku, která žila na tolika místech světa, až skončila kvůli střídavé péči o syna zde. Během deseti minut vylila krajanům srdce a podělila se s námi i o své zkušenosti a pozorování z Portugalska. Dozvěděli jsme se to, co jsme si tak trochu mysleli- že za naleštěnou výkladní skříní Algarve, Lisabonu a Porta se skrývá celkem chudá země, kde má většina obyvatel velmi nízký plat (prý 800E) a na druhou stranu životní náklady zvedají mohutné počty expatů, pro které je to naopak nádherná, čistá, bezpečná a levná země. Lidé jsou nám, jak už jsem zmínil, něčím jakoby podobní, ne fyzicky, ale takovou jakoby skromností až bojácností, proti sebevědomým Španělům naprosto odlišní. Možná, a o tom jsme dosud nic nevěděli, za to můžou desetiletí diktatury jakéhosi ultrakonzervativního režimu (“Estado Novo”) Antonia Salazara, který skončil revolucí v roce 76. (Stopy portugalské “poslušnosti” se prý dají i najít ve faktu, že se po razantní výzvě jakéhosi respektovaného admirála během covidu nechalo naočkovat rekordní množství obyvatelstva v zemích EU…). No bylo to zajímavé setkání a měli jsme další dny spolu s pozorováním chudého venkova o čem přemýšlet.
Dvě noci jsme strávili ve skoro úplně prázdném kempu, kde to vypadalo jako někde na Orlíku po sezoně- zatím naše nejlepší kempová zkušenost! (Takže po sezoně ahoj na Orlíku!:) Pak jsme jeli směrem k historickému městu Évora s římskými památkami a cestou kempovali na super místech u přehrad- na rozdíl od Španělska v nich byla nějaká voda a kolem poletovalo mnoho ptáků, hlavně čápů, což byl pěkný zážitek. Došlo konečně zase na paddleboard na sladké vodě.
V Évoře se ale počasí nakonec zlomilo, ke špatnému, a zamračené dny vystřídaly vlny silných průtrží a poryvy větru. To už jsme ale směřovali do našeho současného “kempu” v městečku Palmela asi 30km od Lisabonu, kde v současnosti hlídáme švýcarské rodince jejich dům a, to se podržte, dvě slepice! :)) Po dlouhém váhání jestli se to vyplatí jsme se totiž nakonec zaregistrovali i do služby Trusted Housesitters, kde lidé hledají hlídače svých domácích mazlíčků, zatímco cestují. Typicky jde o psy, kočky, rybičky, ale najdou se i farmářská místa s koňmi. Dvě slepice, který musíme krmit ráno a večer hrstí zrní jsou docela jednoduchej začátek :) Máme k dispozici celý hostinský dům s terasou a výhledem na vzdálený Lisabon, ale jelikož zatím jen prší a fouká, tak využíváme hlavně YouTube :) Budeme tu ale ještě týden tak snad se to vyjasní.
