Chápu, že takový titulek v nejtemnějších a nejnepříjemnějších dnech české zimy zní jako provokace, a také to trochu provokace je :) Ale zároveň je to naprosto pravdivé konstatování o počasí v jižním Portugalsku, kde se právě nacházíme. Celkem symbolicky, ale určitě i náhodou, se počasí ihned po přejezdu hraničního mostu do Portugalska změnilo na veskrze jarní- možná i díky posunutí času o hodinu zpět, což nám sedí víc, a většímu teplu už vyrážíme z karavanu před devátou, v mikině, pak v největším parnu je to na tričko a kraťasy, a kolem páté nebo když hodně fouká, tak opět nasazujem mikiny. Vzduch začal opravdu vonět po květinách, začali jsme vídat rozkvetlé stromy (asi hlavně mandloně) a ve stromech zpívají ptáci stejné trilky, které známe z Čech! Člověk je z toho docela zmatenej, protože si musíme připomínat, že je teprv leden, a takovéto jaro nás tedy možná bude provázet další ještě tři(!) měsíce!
Takže Portugalsko. U hranic ještě docela sympaticky divoké a neobydlené pobřeží, dále k mezinárodnímu letišti ve Faru stále více golfových resortů a oplocených areálů megahotelů, a organická síť uzounkých silniček mezi rodinnými farmami a domy. Krajina se změnila už za Sevillou, ale v Portugalsku definitivně převládá zelená, hned od pobřeží začínají malinké kopečky (u pobřeží ideální na zmíněné golfové resorty, ve vnitrozemí využívané pro dubové-korkové/pomerančové plantáže), které se celkem monotónně táhnou kam až oko dohlédne.
Kromě členitého a barevného pobřeží bude Portugalsko možná nudnější než Andalusie, ale hrozně nás baví ta celkem viditelná změna kultury, lidí, těch maličkostí, kterých si cestovatel všímá. Káva se nepije s mlékem ve skleničkách, ale v šálku a presso. Na ulicích nejsou psí bobky. Města jsou zanedbanější, i na turistickém Algarve (jižní část země) se najde spoustu neobydlených domů v dezolátním stavu. Rapidně ubylo dětských hřišť ( ve Španělsku všude). Lidé vypadají obyčejněji, češtěji, nevím jak to vysvětlit, ale možná si nedrží takový odstup jako Španělé. Je tu hodně Indů, asi kvůli bývalé portugalské kolonii v jižní Indii, a Britů, kvůli několik set let trvajícímu spojenectví (a touze Britů občas vypadnout z jejich studeného deštivého ostrova). Všechno je tu omšelejší a pro nás tedy jaksi sympatičtější :) HDP Portugalska a životní úroveň je ostatně prý dost podobná té české.
Máme za sebou teď 5 dnů u moře opět ve vypůjčeném bytě a už se moc těšíme zpět do karavanu a definitivně jsme si potvrdili, že už se do nějakých bytů cpát nebudeme. Děti jsou prostě nejspokojenější v karavanu, líp spí, my také a být takhle déle na místě, kde toho nejde moc dělat, kromě chození po pláži je vlastně nuda. Teda samozřejmě- být tu bez dětí...ale to je zase jiná písnička.. :)) Poslouchali jsme teď velmi sympatický díl našeho oblíbeného pořadu Casablanca na rádiu Wave, kde rodiče tří dětí po cestě kolem světa obytkou přiznali, že cestovat bez dětí by bylo vlastně ideální! :) Skvěle řečeno, ale když už to nejde, tak děláme co de, no.
Pavel Sladký