Uplynulý týden a něco jsme strávili u oné polsko-britské rodinky na úplné samotě u hřebenové silnice Contraviesa, táhnoucí se po pohoří Lújar oddělujícím pobřeží a Sierra Nevadu. Hlavní a největší devizou tohoto místa tak byl neustále fascinující výhled na všechny strany, především však na moře a dokonce na africké hory
Poslední týden jsme strávili po dlouhé době zase dobrovolničením přes HelpX, tentokrát na olivové farmě v hippiesáckém údolí El Morreón u silně alternativního městečka Órgiva v pohoří Sierra Nevada. Všechno znělo skvěle, britský farmář Chris (padesátník, DJ, hulič, otec tří dospělých dětí) nám po fiasku na poslední farmě u Archeny
U laguny Mar Menor jsme nakonec v klidu a míru strávili 4 noci, což bylo nejvíc nocí, které jsme (kromě kempu u Barcelony)zůstali na stejném místě. Místo samotné mě sice zezačátku moc nelákalo (jednalo se o dost velkou nezastavěnou pustinu plnou křovisek obklopenou nevzhlednou rekreační zástavbou ze 70.let)
Od klášteru v horách jsme se jen neradi odlepili směrem k Archeně, městečku u Murcie známém horkými prameny a lázněmi, které se prý řadí mezi nejstarší v Evropě. My jsme tam jeli ale hlavně na další HelpX, respektive tentokrát WWOOF- asi nejstarší a nejznámější dobrovolnickou platformu zaměřenou na organické (“bio”
Proč jsme se nevydali z Valencie na jih po pobřeží? Po tom nádherném, slunečném, pískem oplývajícím pobřeží? Tak jednak protože, jak už bylo řečeno, jsme zjistili, že hory a vnitrozemí více dráždí a uspokojují naše objevitelské choutky, a za druhé, že jsme již nabírali směr k dalšímu plánovanému HelpX zastavení